Školení - Základy příkazové řádky

Toto téma slouží k diskusi a dotazům ke školení Základy příkazové řádky.

Doposud jsem pracoval pouze s distribucemi založenými na DEBIANu. Jsou nějaké zásadní rozdíly v příkazech LINUXu napříč distribucemi. Konkrétně jsem již narazil na rozdíl použití SUPERUSERa - v Debianu příkaz SU, v Ubuntu SUDO? Prošel jsem si úvodní texty k příkazové řádce a rád bych se zeptal jak je příkaz GREP rychlý a současně náročný na procesor, např. při použití “hvězdičkové” konvence a prohledávání velkého prostoru disku.

SU a SUDO jsou dva rozdílné příkazy.

SUDO umožňuje spouštět příkazy s oprávněními jiného uživatele (pokud není specifikováno, je to root-administrátor).

SU umožňuje přepínat do jiného účtu. Pokud není specifikováno, respektive za su následuje pomlčka (su -), dojde k přepnutí na roota. Dokud terminál nezavřete, pracujete dále s právy roota, což je rozdíl oproti SUDO, které je i nadále potřeba psát před každý příkaz, který chcete s právy roota vykonat. Jen po určitou dobu (typicky 15 minut) po vás není znovu vyžadováno heslo.

SU i SUDO lze využívat v každé distribuci, záleží na preferencích. My jsme se ve školeních rozhodli pracovat se SUDO, protože si myslíme, že je to transparentnější. Tím, že jej musíte zadat před každým příkazem, který chcete provést s právy roota, vám připomíná, že ten příkaz vykonáváte s právy roota. Pokud do něj přepnete jednorázově příkazem SU, stává se, že po čase zapomenete, že vlastně pracujete pod rootem.

Distribuce se liší v tom, které řešení preferují/podporují ve výchozím stavu. Ubuntu při instalaci účet roota neumožňuje aktivovat a předpokládá, že budete používat SUDO. Nicméně dodatečně si ho můžete aktivovat. Debian naopak při instalaci účet roota nastavuje, takže SU můžete rovnou používat.

Fedora je tak nějak mezi. Doteď ve všech edicích umožňovala (ale nevyžadovala) nastavení roota. Ve Fedora 28 Workstation Live ISO už ale během instalace není možné žádné účty nastavit a při prvním spuštění se vytvoří pouze běžný uživatel s právy administrátora (tedy možností používat SUDO). Pokud chce člověk SU používat, může si dodatečně účet roota aktivovat příkazem sudo passwd, který pro roota nastaví heslo. Ostatní instalační média Fedory umožňují během instalace i nadále nastavit roota a člověk pak hned od začátku může používat jak SU, tak SUDO, aniž by musel cokoliv dělat.

Co se týče rychlosti příkazu GREP, tak je to asi relativní. Dle mých zkušeností je GREP oproti jiným vyhledávacím nástrojům hodně rychlý a efektivní a nikdy jsem neměl problém, že by se počítač nějak “zadýchal”. Nicméně teoreticky ho lze samozřejmě pustit nad takovým množstvím dat, že vyhledávání bude trvat dlouho a CPU bude vytížené.

Příspěvek byl oddělen do nového tématu: Školní poštovní server