Jak nenechat běžneho uživatela zavirovat PC s Linux.

Zdravim Fedora forum. Na začátek sorry že já psát česky moc špatně. Text snad srozumitelný bude aj tak. Já teď budu mít dotaz ohledně bezpečnosti v Linux pro velmi neznalý uživatel. Ja ptám se na Fedora forumu, proto že jinde diskuze IMO jsou přiliš mnoho trolling a naschválně zavadejici i sarkasticke informace ktere nepomůžou vůbec dotazateli. Nic takoveho já nevidím tady. Prosim nemazat. Pro mě ne bylo snadne tento dotaz alespon trochu srozumitelně sestavit.

Ja dočetl dosud mnoho textu že:
x linux je bezpečný svým návrhem
x software defaultně jde z spolehlivých Repositories
x defaultně uživatel nemá admin/root práva
x … další výhody které teď hned nevzpomenu si …
x často uvaděno že na linux neni potřeba antivirus software

Se vším souhlasím, jen posledni bod už nemam jistotu. Dřive uváděno bylo, že pro Linux viry nejsou, že se nevyplati tvúrcúm. Podle mě doba došla vpřed a malware pro Linux i multiplatformni existuje. Zájem malware-autorů o Linux mohl zvýšit IoT a možná Android.

Linux teď má nasadit se jednomu moc nezkušenýmu uživateli, kteremu ja musim support dělat a nelze zbavit se toho. Nejde o nasazení ve firmě. On s počitačem setkava se už od dob MS-DOS, kdy byl na školeni PC+DOS+Norton+tehdejšíSW. Za všechny ty roky on potkal se s DOS, Win 3.1, 95, 98, NT, XP, Vista. On vubec neni hloupy IRL. Ale na PC on je obrovski antitalent. Nechape Ctrl-c/Ctrl-v. Nechape praci s okny: drag-n-drop, maximize, restore. Nechape tabbed interface ve web-browseru. Opakovane vysvětlování základu práce s PC jemu od ruznych kolegu a znamych během posledních 10ti let nepomohlo. Popis absurdit co on z neznalosti provadi s PC by zabral hodně času. Při pohybu na internetu on je podobně neohrabaný. Tolik na uvedení.

Pro uvedeny pripad by se hodilo nasadit tomu uživateli v Linux něco jako Avast Webovy štit na Windows, nebo podobné z jiných AV software. Jakysi proces, program, kus softwaru, komponenta, co sleduje komunikaci browseru a pokusí se zabrzdit uživatele před přejitim na stranku s malware/škodlivym kodem. Toto je u tohto uživatela realne nebezpečí, on na internetu dokaže se doklikat do neuvěřitelnych webu. Na druhou stranu pro toho uživatele spousta možností napadení Linuxu nebude. On totiž nepřidá repozitář. Nebude kopírovat vygooglený příkazy do terminálu. Nerozbali archiv aby pustil executable. Odsud tedy nebezpečí pro jeho linux-PC nepřijde. Dokaže ale dojit na neuvěřitelné adresy na internetu a je jistý, že narazí na weby s malware. Osvěta nepomohla a asi ani nepomůže. A na některé rizikove stranky chodí záměrně.

Já zeptat bych chtěl:
1… existuje něco jako webovy štit pro Linux? co by hlidalo proud dat do/z browseru a včas zablokovalo? Zdarma být nemusí, cena jako za antivirus subscription pro windows se da akceptovat. Pokud máte odzkoušeno něco takové tak doporučte prosím. Já sám narazil jen na Bitdefender TrafficLight for Firefox (addon zdarma), ten ale zdá se mi že moc nefunguje. Reviews má rozporu plné.
2… obava že linuxovy PC bude zavirovan z infikovane webove stranky je oprávněná? Prosím klidně se rozepište pro/proti.
3… da se pro popsaného super-naivního uživatele Internetu spolehnout na kombinaci: aktualizovaný browser(Firefox) + Ghostery (nebo podobne) + blokator reklam + žádný flash + Fireclam (addon na automaticky scan stažených věcí pomoci ClamAV), aby nezaviroval Linuxovy PC?
4… je popsany webový štít technicky možný při HTTPS, nebo musí tento webový štít provádět jakousi obdobu MITM? MITM od antiviru taky bych nerad. (Já domnívám, že při HTTPS bez jakési obdoby MITM by musel webový štít být napsán jako doplněk v prohlížeči a kontrolovat příchozí data, co prohlížeč už rozšifroval a to už může (ale nemusí) být na zastavení malware pozdě. Ale já jen domnívám, za fundované upřesnění budu rád.)
5… jak se zabezpečení Linuxových uživatelských PC proti malware na webu řeší ve firemním prostředí?

Prosím o tipy na webový štít pro Linux a o názory na popsanou problematiku.

  1. AFAIK neexistuje. Všechny velké antivirové firmy nabízejí verze pro Linux, ale ty jsou primárně určené pro skenování souborů a provozu na serveru. Žádný webový štít jsem neviděl.

  2. šance, že bude takto nakažený, je skutečně malá. Ještě jsem se s tím nesetkal. Prohlížeče dnes mají dobrá zabezpečení a procesy s jednotlivými stránkami jsou většinou izolovány už v samotném prohlížeči.

  3. myslím, že toto bude stačit bohatě. Spravuji počítače asi 10 běžným uživatelům a jejich počítače s Fedorou nejsou zavirované ani bez těchto opatření. Jen u toho ClamAV pozor na to, že má hodně false positives. Už mi to několikrát detekovalo soubory jako malware, které ostatní antiviry označily za bezproblémové.

  4. Antivirový štít bude vždycky jako MITM, protože logicky musí být mezi koncovým klientem a zdrojem dat. Malware, který by se vkládal do internetového provozu, by musel být hodně sotisfikovaný. Prakticky vždy už je nakažený přímo zdroj, takže tady HTTPS moc nepomůže.

  5. Provoz směrem do sítě se skenuje často už na serveru (třeba mail server). Většina škodlivého kódu se pořád musí spustit a mít nějaká práva a k tomu je povětšinou potřeba aktivní akce uživatele. Proto uživatelé povětšinou nemůžou instalovat software, nebo maximálně z prověřených zdrojů (třeba repozitáře distribuce).

Jinak existují dnes už i sandboxy pro desktopové aplikace, které aplikaci maximálně izolují od zbytku systému, takže pokud je nějakým způsobem nakažená, nedostane se to mimo sandbox. Mezi taková řešení patří třeba Flatpak - flatpak.org.

V podstate souhlasim se sesivanym. Uprimne nevim co treba takovy https://www.eset.com/cz/domacnosti/antivirus-linux/ presne nabizi, ale je mozne ze to je jen skenovani souboru, resp. stazenych souboru.

Pokud uzivatel nenarazi na nakazeny web, ktery bude schopen injektovat kod ke zname linuxove chybe, ktera umoznuje lokalne ziskat prava root, tak jedine co hrozi je, ze si ten uzivatel “zaviruje” svuj home. Ta moznost ze dojde k napadeni OS skrz lokalni root exploit je ta “mala pravdepodobnost” o ktere sesivany pise. Je ale spis pravdepodobnejsi, ze dojde k napadeni z vnejsku, pokud by system byl zanedbany.

Na Firefox bych doporucil jste “firejail” - je to sice v urcitych smerech omezeni (nelze jen tak ukladat do a cist z libovolnych adresaru ale jen do vybranych), ale je to sandbox bez nutnosti udrzovat flatpak/docker kdovico.

Ve firemnim prostredi je casto na web jeste proxy. Pro https se bez MITM neobejde, ale tam neni problem uzivatelum do prohlizecu podstrcit duveryhodny certifikat proxy… nicmene i tak to neni hezke reseni, takze se to casto resi proste blacklisty, ktere dnes snad automaticky pouziva i web browser pres google, nicmene tam myslim stale existuje tlacitko “vim o co jde, pust me dal”.

Antiviry na linux systém fungují pouze pro sken souborů.
Funkce, které známe ze světa MS Windows jako heuristika apod. nenabízí.
Pár jsem jich vyzkoušel. Nakonec jsem zkončil bez nich.
U MS Windows stanic je to něco jiného, sem patří.