Dělení disku (ideálně)

Asi bych nedovedl spočítat, kolikrát jsem už něco instaloval, ale v poslední době jsem se několikrát zarazil nad komentáři a články týkajícími se dělení disku (tj. nejvíce užitného dělení disku). Nejde mi o to, aby to bylo ideální, ale praktické. Všechny příručky popisují všechno, rozdíl mezi primární a logickou partyšnou, LVM a jeho nastavení, swap atd. Co ale chybí (nebo jsem nenašel), jsou nějaké informace k řazení oddílů a jeho účinkům na běh systémů, stejně jako info ke kombinacím primární/logická/LVM…

Trochu mne přinutilo i to, že instalátory různých systémů k tomu přistupují vždy malinko jinak (třeba je to jen v grafickém znázornění, nevím).

Dál už popíšu jen příklad (pro ty, kdo se chtějí zapojit do diskuse :slight_smile: ):

Mějme hypotetický disk o velikosti 150GB. Jako základ, pro představu, instalujme normální uživatelskou stanici (/home jako největší oddíl). Na základě toho, co jsem kde dohledal, bych si to představoval takhle:

– /boot primární na začátku disku, 200MB a jako ext2 (není třeba žurnálovat ani podporovat dlouhé názvy, systém jen čte)
– /swap nevím jistě, ale mělo by snad stačit dát ho jako logickou, tj. že se mi „naváže“ na partyšnu /boot (jenže když tohle v instalátoru udělám, kdyžtak mne opravte, skočí mi /boot jako Extended za další případné, jednoduché primární oddíly; když dám swap jako primární, plýtvám jednu ze čtyř možností (čtyř šancí vybrat primární); velikostí bych nechal 2×RAM
– LVM, kam bych nacpal / (z mých zkušeností v základu bohatě stačí 15GB a /home na zbytek; když to ale udělám, skočí mi vždycky /home v tabulce LVM před /

Jak byste nastavili (typy oddílů a LVM) tenhle základ?

/boot
/swap
/
/home (příp. další jako /usr, /tmp, /var)

Možná řeším kravinu a třeba to nemá zas takový vliv, povězte, páni zkušení :slight_smile:

A potrebujes LVM? Pro domaci stanici mi to prijde zbytecne. Poradi bych asi neresil nevim o nicem cemu by to melo vadit.

No, já sám LVM nepotřebuju, ale třeba (když už jsme u osobních příkladů :D) rodičům bych ho dal, protože operují s naprosto pro mne nepochopitelnými objemy fotek a sem tam je třeba něco přeskupit…

Nejde o to, že by pořadí mělo něcemu vadit, spíš jde o zkušenosti, určitě se disku lépe přistupuje ke swapu, pokud je mezi oddíly, ze kterých je třeba odkládat, než když by byl jako camfrlik na konci disku, ne?

Reseni je mnoho. V zasade je potiz akorat s tim, jak moc je prechytraly nastroj, kterym tabulku vytvaris. Nizkourovnovy nastroj je fdisk, v instalatorech ale vetsinou existuji nejake chytrystiky, ktere me akorat stvou (typicky debiani instalator, ze ktereho jsem byl znacne zoufaly). Existuji ruzna doporuceni pro ruzne typy systemu, podle jejich vyuzivani. Pro domaci pocitace to je oddeleny /home (da se pak pripojovat stejny /home do vicera ruznych instalaci Linuxu) pro servery treba /var. Na poradi v podstate nezalezi. Teoreticky sice existuji nejake vykonove rozdily pri cteni dat z ruznych oblasti tocivych disku, s nastupm SSD to ale vsechno ztraci smysl.

/boot se dela samostatny a na zacatek disku umistuje z duvodu, ze drive zavadece systemu umely zavadet jadro jen pokud nebylo prilis daleko na disku. Podle me tento limit treba u grubu a Windows7 neni, ale muzu se plest. Druha vec je typ souboroveho systemu pro boot. Zde taktez plati, ze limitem je zavadec, ktery musi rozumet souborovemu systemu a byt z nej schopen zavest jadro, takze ext2 je celkem dobry kompromis. Podle me je 200MB malo, mam jeden stary stroj se 100MB /boot a vejdou se tam tri kernely/intird a dost. Docela to prudi. Mysli na budoucnost. :slight_smile:

Tabulka deleni disku v MBR, tak jak ji zname od dob DOSu, ma skutecne jen 4 zaznamy, ktere jde retezit do dalsich extended tabulek. Nevyhoda extended tabulek je, ze pokud dojde k havarii disku, hodne spatne se hledaji. To zda pouzijes jen primarni oddily nebo i extended je celkem jedno, jen neni uplne nejlepsi zaplnit vsechny ctyri primarni a neudelat si link na extended, do ktere muzes dat treba swap, jeho obsah vetsinou zachranovat nebudes. Jinak MBR je dozivajici technologie nahrazovana GPT (http://cs.wikipedia.org/wiki/GUID_Partition_Table). Nutno podotknout, ze lze system nainstalovat cely do jednoho oddilu a swap vytvorit jako soubor, coz ma take svoje kouzlo.

Problem limitu MBR a zmen velikosti oddilu resi LVM. Opet pokud nepredpokladas zasadni zmeny v oddilech, je LVM jen dalsi vrstva nachylna k chybam a ztezujici praci na zachrane dat. Na jednodiskovem PC podle me trochu zbytecne, nicmene je to vychozi a pri vydanich Fedory se testuje migrace mezi verzemi jen s LVM.

Dřív jsem taky dělil, na více oddílů, ale přešlo mě to, protože to obvykle končilo tím, že jsem na jednom měl volné místo a na druhém, kde jsem ho potřeboval, jsem měl nulu. Nakonec jsem tedy dospěl ke kompromisu, že mám jeden oddíl na systém, typicky 20 GB, nějaký ten swap a pak datový, který leží obvykle na cestě /mnt/data. Tam mám adresář home, opt a tak různě, co je potřeba a ze systémového oddílu sem vedou symlinky. Sice pak většina aplikací pracuje s tou skutečnou cestou, např. /mnt/data/home/sgf/, ale to mě zas tak moc nemrzí.

V dnešní době už imho dělení disku nějak výrazně rychlosti nepřidá. Spíš je potřeba koukat, na jakém to běží HW (SATA řadič vs. HW RAID, HW RAID vs. HW RAID s BBU, SATA vs. SAS vs. SSD, …).
Jinak na serverech (vlastně to mám i na domácích pc) používáme víceméně dva oddíly: /boot a LVM, o další dělení disku se mi LVM postará dobře. Zatím jsem měl asi jeden, dva závažnější problémy, kdy se LVM pos…pokazilo, ale vždycky se to nějak opravilo. Takže na toto si nestěžuju :slight_smile: A k formátování: ext3 nebo ext4, jiné systémy používáme zřídkakdy.

Ahoj,
mám dotaz ohledně dělení disku a připadá mi, že je zbytečné zakládat nové vlákno, tedy to přilepím zde.
Nejdřív nastíním momentální situaci - 1 disk o velikosti 500gb rozdělený následovně:
sda1 ext4 o velikosti 18gb mount / (využito 8gb)
sda2 ext4 o velikosti 400gb mountované coby /home (využito 350gb)
sda3 ntfs o velikosti 39gb (Winxp oddíl, využito 38gb)
sda4 extended o velikosti 11.32gb, obsahuje sda5 swap téže velikosti

Vzhledem k tomu, že mi dochází volné místo (na home mám volno 50gb), je třeba nějak optimalizovat místo. Moc mazat nehodlám, jelikož většinu místa mi zabírají archivované seriály (no jo :)). Rozhodl jsem se, mj. kvůli hluku a hlavně zrychlení pc, pořídit ještě ssd disk. Bohužel, nemám zrovna neomezený budget a tedy momentálně kalkuluji s nejlevnější variantou a to s kapacitou 32gb, což by, doufám, mohl snad stačit.

Na těch 32gb potřebuji dostat samozřejmě /, tam je potřeba max 9gb - předpokládám, část /home (hudbu, filmy, seriály a fotky bych nechal na starém disku) a swap. A tady už si nevím rady. Kolik swapu vlastně potřebuju? Nerad bych mu přidělil málo, naopak není zde prostor pro šeredění s místem. Mám 4gb dd3 ram. Widle na ssd nepůjdou, využívám je jednou za kvartál, když si chci zahrát nějakou hru…

Jaký bude konkrétní postup migrace? Fedoru budu určitě instalovat čistou na nový ssd, do těch xpéček se ale vrtat nechci. Je možné je nechat tam kde jsou? Najde je potom instalačka grubu na vedlejším disku? A jak docílím /home na dvou discích? Na jednom data programů, instalačky .wine apod, na druhém čistě data?

Díky moc za rady,
Lukáš

Chces toho pomerne hodne :).

  1. swap - pokud pouzivas hibernaci, mel by si mit swap minimalne stejne velky jako RAM - RAM se sice komprimuje, ale pokud by system pouzival treba 4GB RAM + 1GB swap tak uz se hibernace ani se 4GB swapem nemusi povest (osobni zkusenost, zpravidla staci restartovat nabobtnaly gnome-shell nebo firefox ze.). Pokud hibernaci nepouzivas, muzes se 4GB udelat swap i mensi.
  2. Postupu migrace muze byt vicero. Doporucoval bych nasledujici
    a) prenest tabulku rozdeleni disku a oddil se systemem 1:1 pomoci partimage nebo clonezilla livecd partclone (je to nesrovnatelne rychlejsi nez kopirovani nebo dd) a nasledne provest na novem disku smazani oddilu mimo rozsah disku a resize systemoveho oddilu na mensi oddil (bohuzel to neni uplne jednoducha zalezitost), nevim jesli na to je nejake klikatko (qparted?)
    b) pomoci rsync/oblibeneho manageru zkopirovat z home to, co chces mit na novem disku
  3. Grub a WXP na druhem disku - ano lze to, ale WXP VELMI nemaji rady startovani z druheho disku. Existuje na to specialni trik, kterym se disky v grubu prohodi a WXP tak maji svuj disk za primarni, ale je to komplikace.
  4. home z vice disku - nejjednodussi zpusob je si do /etc/fstab pridat neco jako
    /home /dev/sda3
    /home/franta/serialy /dev/sdb3
    Tzn. podadresar v home bude pripojeny z druheho disku. Existuji i jine zpusoby jako mount bind nebo prolinani (unionfs, aufs) ale nedoporucoval bych to pro bezne pouziti.

Ahoj, díky ti, Covexi, za opět vyčerpávající odpověď.
Hibernaci používám, hibernuju obvykle se spuštěnou fedorou, pidginem, dropboxem a občas je v tom i spuštěný audacious. žádné náročnější aplikace nehibernuju. Kolik teda bude sichr pro swap? 8gb bude dost i s rezervou?
To ostatní vyřeším později, hlavně až ten nový disk budu mít. XP budou muset být na druhém disku, na ssd pro ně opravdu nebude místo. To je radši smáznu úplně.
Díky

Jesli budes mit 32GB SSD, tak bych rozhodne nedaval 8GB na swap - jednak by si swap s SSD mel v zasade pouzivat co nejmene (tzn. nastavit si nizsi swappines) a do 4GB se ti musi vejit vsechno co pises. Pri hibernaci se obraz pameti komprimuje, tzn. 4GB swapu musi stacit.